Školní řád


    

 

Obsah

A) Práva a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech
vzájemných vztahů se zaměstnanci školy

1. Základní práva a povinnosti žáků

2. Základní práva a povinnosti zákonných zástupců

3. Vzájemné vztahy žáků, pracovníků školy a zákonných zástupců žáků

B) Organizace práce zaměstnanců školy

1. Všeobecná ustanovení pro zaměstnance školy

2. Povinnosti třídních učitelů

3.
Povinnosti dozírajícího učitele

C) Provoz
a režim školy


1.
Organizace učebního dne

2. Organizace příchodů a odchodů žáků

3. Chování žáka ve škole

4. Chování žáků při vyučování


5. Chování žáků o přestávkách a mimo vyučování

6. Školní družina

D)
Hygiena a bezpečnost práce

E)
Podmínky zacházení s majetkem školy nebo
školského zařízení ze strany žáků

F)
Sankční řád

G)
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

H) Závěr

Škola při vzdělávání a s ním přímo
souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží
k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich
zdravý vývoj pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.

A) Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve škole
a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými
pracovníky

1. Základní práva a povinnosti žáků

Žáci mají právo:

:



  • Na vzdělání a účast ve výuce -
    vyučovacím jazykem je český jazyk.

  • Na informace o průběhu a
    výsledcích svého vzdělávání.

  • Na odpočinek a volný čas.

  • Na
    klidné, bezpečné a kulturní prostředí.

  • Na
    úctu, respekt a důstojné zacházení.

  • Na
    úlevy, jedná-li se o žáky handicapované, s poruchami učení nebo chování,
    na speciální péči v rámci možností školy.

  • Na zabezpečení přístupu k informacím,
    zejména takovým, které podporují jeho

duchovní, morální a sociální
rozvoj.



  • Na vyjádření vlastního názoru ve
    všech věcech, které se ho týkají. Svůj názor musí

vyjadřovat přiměřenou formou, která
neodporuje zásadám slušnosti a dobrého

občanského soužití. Jeho názorům musí být dána náležitá váha. Žák má
právo sdělit svůj názor třídnímu učiteli, ostatním vyučujícím, výchovné
poradkyni, zástupci ředitele, řediteli školy.



  • Na poskytnutí pomoci v případě, že se
    ocitne v nesnázích, nebo má nějaké

problémy.



  • Může si vyžádat pomoc vyučujícího v
    případě, že neporozuměl učivu nebo

potřebuje doplnit své znalosti.



  • Na
    ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením, na to, aby
    byl respektován jejich soukromý život.

  • Na ochranu před všemi formami
    sexuálního zneužívání a před kontaktem s

narkotiky a psychotropními látkami.



  • V případě nutnosti a se souhlasem
    vyučujícího si v průběhu vyučovací hodiny dojít

na WC.



  • Žáci si mohou ve třídě
    založit žákovskou samosprávu. 1x měsíčně se sejít s vedením

školy a vznášet připomínky týkající se chodu školy. Vedení
školy může prostřednictvím samosprávy zpětně působit na žáky. Ředitel školy
nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných
orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit.

Žáci
mají povinnost:



  • Řádně se připravit na
    vyučování dle rozvrhu a pokynů vyučujícího.

  • Řádně se omluvit na
    začátku vyučovací hodiny, při nesplnění úkolů a zapomínání pomůcek.

  • Účastnit se mimoškolních
    aktivit, na které se závazně přihlásili nebo které jsou součástí školního
    vzdělávacího programu.

  • Neopouštět vymezený
    prostor (před budovou školy, sportovní halu, hřiště, ...) určený učitelem.

  • Pozdravit všechny dospělé
    osoby v budově školy.

  • Jednat se spolužáky a kamarády
    přátelsky, pomáhat si navzájem, hlavně mladším spolužákům.

  • Dodržovat školní řád a řád
    odborných učeben, chovat se slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbát
    pokynů pedagogických a provozních pracovníků, chovat se tak, aby neohrozil
    zdraví svoje ani jiných osob.

  • Dodržovat předpisy a
    pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni.

  • Udržovat
    v čistotě a pořádku své místo v lavici, třídu a ostatní prostory
    školy, chránit svůj a školní majetek před ztrátou a poškozením, mít učebnice
    podepsané, obalené, šetrně s nimi zacházet.

  • Ihned
    ohlásit poškození školního zařízení nebo ztrátu věci vyučujícímu nebo
    třídnímu učiteli, uhradit škodu, jde-li o zaviněné poškození nebo ztrátu.

  • Při školních aktivitách
    mimo školu plně respektovat pravidla dohodnutá s učitelem.

  • Vyjadřovat své mínění a
    názory vždy slušným způsobem (tj. bez vulgárních výrazů, přiměřeným tónem,
    s respektem vůči druhé osobě).

2. Základní práva a povinnosti zákonných zástupců žáků

Zákonní
zástupci žáků mají právo:



  • Na informace
    o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte.

  • Volit a
    být voleni do školské rady.

  • Vyjadřovat
    se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí,
    přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost.

  • Na
    informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech
    týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu.

  • Požádat
    o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.

Zákonní
zástupci žáků mají povinnost:



  • Zajistit, aby žák docházel
    řádně připraven do školy.

  • Na vyzvání školy se osobně
    zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka

  • Informovat školu o
    zdravotních obtížích a změně zdravotní způsobilosti žáka nebo jiných
    závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
    nebo ohrozit zdraví žáka i ostatních žáků a učitelů (infekční, parazitální
    a jiné závažné nemoci)

  • Doložit důvody
    nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od
    počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a
    omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád následovně.

Odchod žáka z
vyučování před jeho ukončením je možný pouze na základě písemné omluvy rodičů,
kterou žák předloží vyučujícímu hodiny (při uvolnění na jednu hodinu), třídnímu
učiteli - při uvolnění na více hodin, řediteli školy - při uvolnění na více
dnů.

Rodinné důvody jsou - úmrtí v rodině, svatba blízkého
příbuzného v rodině, životní výročí v rodině, vážná nemoc v rodině,
stěhování, rodinná rekreace, důležité soudní nebo úřední jednání.



  • Oznamovat škole údaje
    nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a
    další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka,
    a změny v těchto údajích

3. Vzájemné vztahy
žáků,
pracovníků školy a zákonných zástupců žáků



  • Pedagogičtí
    pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové
    pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího
    programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.

§
Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před
jakoukoli formou diskriminace a násilí, speciální pozornost bude věnována
ochraně před návykovými látkami.



  • Informace,
    které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité
    informace o žákovi (zdravotní způsobilost,...) jsou důvěrné a všichni
    pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně
    osobních údajů.

  • Všichni
    pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek, na kterých
    informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání.
    V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí,
    aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.

  • Učitelé pravidelně informují rodiče (zákonného
    zástupce) o prospěchu žáka, informují jej také o každém mimořádném
    zhoršení prospěchu a výchovných problémech

žáka. Informují rodiče o dalších mimořádných
okolnostech týkajících se jejich dítěte,

např. poškození zařízení dítětem, kontakt
dítěte s jinou osobou, chování žáka pod

vlivem alkoholu nebo jiné látky,
podezření o kouření žáka apod.

B) Organizace
práce zaměstnanců školy

1. Všeobecná ustanovení pro zaměstnance
školy

Učitelé věnují individuální péči
dětem z málo podnětného prostředí, dětem se zdravotními problémy, dbají, aby
zdraví žáka a zdravý vývoj nenarušily činností školy. Berou ohled na výsledky
lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogicko-psychologických
poradnách a na sdělení rodičů o dítěti. Třídní učitelé průběžně seznamují
ostatní pedagogy s novými skutečnosti zjištěnými u žáka - problémy
s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy. Všichni vyučující
zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo
souvisejí s výchovou a vzděláním.

a) Vyučování se řídí rozvrhem hodin,
který schvaluje ředitel školy.

b) Učitelé přicházejí do školy 25 minut
před zahájením svých vyučovacích hodin. Učitelé

I. stupně vykonávají 15 minut před zahájením
vyučování dozor ve své třídě. Případný

pozdní příchod omluví učitel vedení školy.

c) Na každou vyučovací hodinu se učitel
řádně připravuje.

d) Jakoukoli změnu v rozvrhu
schvaluje ředitel školy.

e) Učitelé sledují přehled suplování,
který je vyvěšenna rozvrhové tabuli
ve sborovně, vždy

před svou volnou hodinou a před odchodem
domů.

f) Důvod nepřítomnosti ohlásí učitel
nejpozději do 7.00 hodin.

g) Učitel vchází do třídy tak, aby
těsně po zvonění začínal hodinu. Vyžaduje kázeň žáků

jejich připravenost na vyučování, čistotu
ve třídě a dodržování hygienických zásad.

Nepřípustné
je přetahovat vyučovací hodinu.

h) Po skončení vyučování vyučující uzamkne třídu, klíč uloží ve sborovně, resp.
pověsí

na věšák klíčů, a odvede žáky do školní
jídelny (do šatny, na respirium).

i) Po poslední vyučovací hodině
dopoledního vyučování vyučující předává žáky, kteří jsou

přihlášeni do školní družiny vychovatelkám
školní družiny. Ostatní odvádí do šatny, resp.

do školní jídelny.

j) Vyučující přinášía odnáší třídní knihu, která je uložena ve sborovně školy.

k) Kouření ve veřejných prostorách školy a
v okolí školy je zakázáno.

l) Všichnizaměstnanci školy oznamují řediteli školy své poznatky, které
svědčí o tom, že

žák užívá omamné látky, dopouští se
gamblerství, šikany, trestné činnosti nebo je

ohrožen jinými sociálně patologickými jevy, dále
je-li vystaven šikaně, týrání, případně

jinému nežádoucímu
zacházení ve škole i mimo školu.

m) Při úraze poskytne učitel žákovi nebo
jiné osobě první pomoc, popř. zajistí ošetření

lékařem. Úraz ihned nahlásí
vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, popř.

vyplní předepsané
formuláře.

n) Odchod se žáky na naplánovanou akci
mimo školu ohlásí učitel předem vedení školy.

Pokud třída opouští v době vyučování
školní budovu, zodpovídá vyučující za klid a

kázeň (rovněž při příchodu
do školy).

o) Učitelé dodržujípředpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
proti-

požární předpisy.

p) V budově lze používat pouze
evidované elektrické spotřebiče. K vaření vody na nápoje

je povoleno používat pouze varné konvice
zakoupené školou, v době mimo provoz musí

být konvice umístěna mimo podložku, ze
které je napájena el. energií.

r)
Ve všech prostorách školy platí zákaz požívání alkoholu, používání elektrických

ponorných vařičů, ponechávat peníze v hotovosti
a osobní cenné věci volně ve stolech,

skříních a
kabinetech.

2. Povinnosti třídních učitelů

a) Třídní učitel zodpovídá za
koordinaci výchovného působení ve své třídě, při řešení

výchovných a prospěchových problémů
spolupracuje s rodiči žáka. Sleduje docházku

do školy a vyžaduje včasnou omluvu
nepřítomnosti žáka podepsanou rodiči.

Při podezření na neomluvenou absenci si
třídní učitel nebo jiný vyučující

může vyžádat prostřednictvím rodičů
(zákonných zástupců) lékařské potvrzení.

b) Třídní učitel vede pedagogickou
dokumentaci třídy, doplňuje katalogové listy žáků.

Dohlédne na to, aby žáci měli
v žákovské knížce uvedeno rodné číslo, telefonní číslo

domů, nebo do zaměstnání rodičů, popř.
podpisové vzory rodičů.

c) Zodpovídá za soustavné poučování
žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví a o dodržování

školního řádu.

d) Plní úkoly dané plánem práce pro
školní rok.

e) V naléhavých případech může na
žádost rodičů (zákonných zástupců) uvolnit žáka

na jeden den z vyučování.

f) Kontroluje, zda žáci zacházejí
šetrně s učebnicemi, školními potřebami a školním majet

kem, dbá na
estetický vzhled třídy, sleduje poškození a závady ve třídě a po dohodě s rodiči
usiluje o konkrétní postihy, event. o finanční náhradu způsobených škod.

g) Průběžně seznamuje ostatní pedagogy
s novými skutečnostmi zjištěnými u žáka -

- problémy s chováním, zdravotní,
rodinné a jiné problémy.

h) Zajistí souhlas rodičů, že
v předepsané dokumentaci mohou být uvedena rodná čísla

žáků
a fotografie jejich dětí lze používat na internetových stránkách při prezentaci
školy.

3.
Povinnosti dozírajícího učitele

a) Pedagogický dozor je vykonáván podle
rozvrhu schváleného ředitelem školy. Vykonávají

ho dva učitelé. Rozvrh dozorů je vyvěšen
ve sborovně a ve školní jídelně.

b) Pokud nemůže učitel
z jakýchkoli důvodů dozor vykonávat, je povinen tuto skutečnost

předem ohlásit vedení školy.

c) O první přestávce zajišťuje učitel
II. stupně pořádek v jídelně, učitel I. stupně vykonává

dozor ve školní družině, kde žáci svačí a
kde je zajištěn pitný režim. O velké přestávce

je dozor vykonáván na školním hřišti
v případě příznivého počasí. V případě nepříznivého

počasí a v zimním období zůstávají
žáci o velké přestávce ve svých třídách, dozírající

učitelé se pohybují po chodbách a
nahlížejí do tříd. Do odborných učeben a jiných tříd

přecházejí žáci těsně před zvoněním na
vyučovací hodinu.

d) Dozor v šatně vykonává od 7.10 - 7.28 příslušný učitel II.
stupně.

e) Před zahájením vyučování vykonává
dozor v prostorách II. stupně vychovatelka školní

družiny.

f) Na I. stupni zajišťují dozor před
vyučováním ve třídách a na chodbách třídní učitelé

I. stupně. O 3. přestávce se třídní
učitelé I. stupně zdržují ve třídách, kde se připravují

na vyučování, popř. kontrolují přesun žáků
na vyučování do jiné třídy.

g) Pedagogický dozor během akce
pořádané mimo školu (plavecký výcvik, kulturní akce,

exkurze
apod.) vykonává nad žáky učitel zajišťující tuto akci.

h) Žákům je v době přestávky na
oběd umožněn pobyt mimo školní budovu, pokud nenavštěvují v této době
školní družinu a mají potvrzený souhlas zákonných zástupců. Žáci, kteří
nenavštěvují školní družinu, mají umožněn pobyt ve škole v určené třídě
pod dozorem pedagogického pracovníka.

C) Provoz a režim školy

1. Organizace
učebního dne

a) Školní budova se otevírá v 7.10 hod a
uzavírá se po skončení vyučování.
Při nultých hodinách se začátkem výuky v 6.30 hodin
otevírá školu příslušný pracovník, pokud již nebyla otevřena vychovatelkou
školní družiny.

b) Pro
žáky je od 6.15 hodin
otevřena školní družina.

c) Učebny
jsou v mimoučební době uzamčeny. V každé třídě je stanovena služba,
která

po příchodu do školy vyzvedne klíč a tříduodemkne. Vyučující poslední vyučovacíhodiny
třídu uzamkne a klíč dá do sborovny.

d) Používání
učeben mimo vyučovací dobu musí být předem ohlášeno řediteli školy.

e) Vyučování
začíná zvoněním. Časové rozvržení vyučovacích hodin:

1.
hodina 7:30 - 8:15

2.
hodina 8:30 - 9:15

3.
hodina 9:25 -
10:10

4.
hodina 10:20 - 11:05

5.
hodina 11:10 - 11:55 polední
přestávka I. stupeň

6.
hodina 12:00 - 12:45 polední
přestávka II. stupeň

7.
hodina 12:50 - 13:35

8.
hodina 13:40 - 14:25

9.
hodina 14:30 - 15:15

2. Organizace příchodů a odchodů žáků

a) Žáci chodí do školy pravidelně a včas podle
rozvrhu hodin nebo pokynů vyučujících. Žáci zdraví ve škole všechny dospělé
osoby.

b)
Žáci přicházejí do školy nejpozději v 7.25 hodin. Pokud jsou žáci přihlášeni do školní

družiny, mohou přijít do školy dříve a
zdržují se ve školní družině (především

dojíždějící
žáci). Domácí žáci přicházejí do školy nejdříve v 7:10 hodin. Šatnu opouštějí žáci na pokyn dozírajícího učitele
nejdříve v
7:10
hodin.

c)
Před vstupem do šatny si žáci očistí obuv, odejdou do šaten, kde si na
vyhrazeném

místě odloží
oděv a obuv. Šatní skříňku si uzamkne. Odpovídá za pořádek a čistotu ve své

skříňce,
rovněž i za klíč ke skříňce. V případě poškození skříňky nebo ztráty klíče
zajistí žák opravu nebo nový klíč. V šatnách se žáci nezdržují a
nevysedávají tam. V průběhu

vyučování je žákům vstup do šaten povolen
pouze se svolením vyučujícího.

d)
Bez vědomí vyučujícího nesmí žák opouštět školní budovu ani v době
vyučování, ani

o přestávkách.

e)
Před vyučováním v dílnách, na školním pozemku nebo v odborných
učebnách očekávají

žáci vyučujícího ve třídě pokud vyučující
nestanoví jinak.

3. Chování žáka ve škole

a)
Do sborovny, ředitelny a místnosti pro zástupce ředitele vstupují žáci
po zaklepání

a na vyzvání
přítomnou osobou. Horní vchod používají žáci pouze se souhlasem pedagogického
pracovníka, v ostatních případech používají vchod spodní (do šatny).

b)
Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by
ohrozit zdraví a

bezpečnost jeho nebo jiných osob. Rovněž
se žákům nedoporučuje přinášet do školy

cenné věci, např. šperky,
mobilní telefony, větší obnosy peněz apod., nechávat je v šatně

nebo v učebně.
V nutných případech si je uschová u vyučujícího. Zjistí-li žák ztrátu nebo

odcizení osobních věcí či jejich
poškození, hlásí to ihned třídnímu
učiteli.

c)
Po skončení vyučování si žáci uklidí své pracovní místo, vyučující
provede kontrolu

čistoty a pořádku, uzavření oken a uzamkne
učebnu.

d)
Na oběd a do šaten odcházejí žáci pohromadě za doprovodu vyučujícího.

e) Po skončení vyučování se žáci nesmějí
zdržovat ve školní budově. Žáci přihlášení do školní družiny odejdou do školní družiny.
Pokud zůstanou žáci ve školní budově po vyučování, přejímá nad nimi dozor
učitel, který o tom rozhodl.

f)
Za porušení školního řádu žáky je považováno provozování činností, které
jsou zdraví

škodlivé, např. kouření, pití
alkoholických nápojů, zneužívání návykových látek a

zdraví škodlivých látek.

g)
Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči jiným žákům nebo
pracovníkům

školy se
vždy považují za závažné porušení školního řádu. Žák neponižuje a tělesně
neubližuje ostatním spolužákům.

h) Při
porušení školního řádu lze podle závažnosti žákovi uložit:

§
napomenutí třídního učitele

§
důtku třídního učitele

§
důtku ředitele školy

Specifikaci udělení výchovných opatření se blíže věnuje
sankční řád kapitola F) školního řádu

Škola neprodleně oznámí uložení
napomenutí nebo důtky a jeho důvody

prokazatelným způsobem žákovi a jeho
rodičům (zákonným zástupcům) a zazna-

mená je do dokumentace školy.

i) Žák zachovává čistotu i v okolí školy, školní
jídelny a v areálu školního hřiště. Mimo školu se žák chová v souladu s
pravidly slušného chování tak, aby nepoškozoval pověst školy.

j) Pokud se žák bude ve škole nevhodně chovat,
může učitel rozhodnout o jeho neúčasti na akci pořádané školou (školní výlet, kulturní
akce apod.).

k)
Jakékoliv projevy šikany, nesnášenlivosti, netolerance a rasismu je třeba
bezodkladně hlásit třídnímu učiteli. Každý takový projev chování bude považován
za závažný přestupek.

4. Chování žáků
při vyučování

a) Žák
se řádně a systematicky připravuje na vyučování, plní zodpovědně své žákovské

povinnosti.

b)
Po zvonění očekávají žáci příchod učitele na svých místech. Na lavicích
mají připraveny

pomůcky na hodinu. Přicházejícího učitele
zdraví povstáním. Žáci se omlouvají před

zahájením výuky.

c)
Třídní žákovská služba připraví před zvoněním všechny potřebné pomůcky
(křídy,

mapy, pravítka apod.) a utře tabuli.

d)
Při vyučování se žáci chovají ukázněně, pozorně sledují výklad učitele,
nevyrušují své

spolužáky,
zapisují si poznámky a pracují podle pokynů učitele. Určené místo bez

dovolení učitele nemění. Při zkoušení
předkládají bez vyzvání žákovské knížky.

Vyučovací
hodina končí až na výslovný pokyn vyučujícího. Při odchodu učitele a každé

dospělé
osoby ze třídy zdraví žáci povstáním a vyčkají tak, dokud neopustí třídu

e) Žák smí užívat mobilního telefonu pouze
v době přestávek. Po dobu vyučovací hodiny

musí být mobilní telefon vypnut
a na začátku vyučovací hodiny odložen na místě

stanoveném
učitelem. Jakýkoliv
telefonický kontakt mezi žákem a rodičem lze zabezpečit

školním
telefonem ve sborovně školy. Pokud si však žák ponechá mobilní telefon u sebe,

nezodpovídá
škola v žádném případě za škody vzniklé jeho ztrátou, zcizením nebo

poškozením.

f)
Nepřítomnost vyučujícího hlásí služba nejpozději 5 minut po začátku
vyučování

v ředitelně nebo ve sborovně.

g)
Žáci jsou povinni šetrně zacházet s učebnicemi, školními potřebami
a školním majetkem.

5. Chování žáků o přestávkách a mimo vyučování

a)
Během přestávek se žáci chovají ukázněně, zdržují se ve třídách nebo
v respiriu školy,

nevstupují do prostoru šaten ani jiných
tříd. Po respiriu nepobíhají, nezdržují se u oken,

zábradlí, radiátorů a na WC.

b)
Žáci sami neotvírají okna, nezdržují se u nich, nepokřikují z oken
a nevyhazují z nich

žádné předměty. Rovněž nemanipulují se
žaluziemi.

c)
O velké přestávce se žáci dle uvážení dozírajícího učitele zdržují ve
třídách, nebo

na školním hřišti. V zimním období
platí zákaz hrudování se a klouzání se v areálu školy.

d)
Žáci oslovují vyučujícího "pane učiteli", "paní učitelko".

e)
V dopravních prostředcích se žáci chovají ukázněně, zdraví, při
vstupu dívají přednost

dospělým osobám, uvolňují jim místo.

f)
Během polední přestávky se žáci zdržují ve školní družině (pokud jsou
přihlášeni), nebo

předloží souhlas rodičů, že se o polední
přestávce mohou zdržovat mimo školu, nebo se zdržují v určené třídě pod
dozorem pedagogického pracovníka.

1. sdělení

Souhlasím s tím, že se moje
dcera (můj syn)..........................................
může o polední
přestávce zdržovat mimo školu. Polední přestávkou se rozumí 5. nebo 6. vyučovací
hodina (přestávka na oběd, dělená tělesná výchova). Pokud je žák (žákyně) přihlášen(a) do školní družiny, zdržuje se ve
školní družině. Pokud se zdržuje mimo školu,
přichází do školní budovy 10 minut před zahájením vyučování, tj. 11.50,
resp. 12.40 hodin. Rovněž žáci, kteří jdou na oběd domů, se vracejí 10 minut
před zahájením vyučování
.
Pokyn platí i pro případ špatného počasí.

2. sdělení

Žáci byli poučeni o chování
v šatnách. Poškození šatnové
skříňky
(počmárání, polepování, vylomení dveří...), poškození zámku ve dveřích a ztrátu
klíče nebo identifikačního štítku hradí a zajišťuje rodiče na vlastní náklady.

3. sdělení

V případě onemocnění žáka
jsou rodiče (zákonní zástupci) povinni informovat třídního učitele nejpozději do 3 dnů písemně nebo
telefonicky,
po návratu žáka
do školy na omluvném listě v žákovské knížce. Omluvenku předloží žák
třídnímu učiteli po návratu do školy.
Při podezření na neomluvené
absence si třídní učitel nebo jiný vyučující může vyžádat potvrzení od
lékaře.

V Novém Rychnově............................
................................................


Podpis rodičů

6. Školní družina

a)
Činnost školní družiny se řídí režimem a plánem, ve kterém se střídají
všechny složky

činnosti.

b) Žáci přicházejí do školní družiny a
odcházejí z ní dle zápisového lístku ve stanovenou

dobu.

c)
Při mimořádném uvolňování žáka ze školní družiny je
nutná písemná omluvenka s datem a podpisem rodičů (zákonných zástupců). Na
základě telefonního hovoru nebude dítě uvolněno

d)
V době pobytu ve školní družině žáci nepoužívají svých mobilních
telefonů a mají je

uloženy v aktovkách.

e)
Jestliže dítě opustí
budovu školy na základě časů v zápisním lístku nebo na základě lístku od rodičů, tak opuštěním budovy školy za dítě přebírá zodpovědnost rodič nebo jeho
zákonný zástupce. Přebírá zodpovědnost i v
případě svévolného opuštění budovy školy nebo v případě, že dítě nepřišlo
po obědě do ŠD. V tomto případě nemá vychovatelka zodpovědnost za dítě a je to
bráno jako přestupek a porušení školního řádu.

D) Hygiena a bezpečnost práce

a)
Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po
použití WC.

b)
Žáci chodí do školy slušně a čistě oblečeni, učesáni a upraveni.

c)
Pitný režim je zajištěn pouze o 1. přestávce, o ostatních přestávkách si
žáci zajistí pití

z vlastních zdrojů. Není dovoleno
během přestávky odcházet pít do školní jídelny.

d)
Každý úraz či nehodu, k nimž dojde během vyučování ve třídě, na
chodbě, na hřišti nebo

na jiném místě ve škole či mimo ni, jsou
žáci povinni hlásit neprodleně vyučujícímu, popř.

jinému učiteli.

e)
Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a
vedením bez dozoru

učitele.

f)
Při přecházení žáků na místa vyučování či při různých jiných akcích mimo
budovu školy

se žáci řídí pravidly silničního provozu a
pokyny provázejícího učitele. Pro společné

zájezdy tříd, lyžařské kurzy, plavecký
výcvik apod. platí bezpečnostní předpisy,

se kterými jsou žáci předem seznámeni.

g)
Při výuce v dílnách, cvičné kuchyni, na pozemcích, v odborných
učebnách zachovávají

žáci specifické bezpečnostní předpisy pro
tyto učebny dané vnitřním řádem odborné

učebny. Vyučující daného předmětu provedou
prokazatelné poučení žáků v první

vyučovací hodině školního roku, o poučení
provede učitel záznam do třídní knihy.

E) Podmínky zacházení s majetkem školy nebo
školského zařízení ze strany žáků

a) U každého svévolného poškození nebo
zničení majetku školy, majetku žáků,učitelů či jiných osob žákem je vyžadována
úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody umožněn
nedostatečným dozorem nad žákem, na náhradu škody od rodičů není právní nárok
Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je
vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.

b) Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému
třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění

svých věcí - uzamykání
šaten,tříd.

c) Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k
výuce, cenné věci do školy nenosí..

d) Žákům jsou bezplatně
poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona.
Žáci prvního ročníku základního vzdělávání tyto učebnice a učební texty
nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a
učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou
povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před
ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu.

F)
Sankční
řád

1) Zákaz použití
mobilního telefonu během výuky

-manipulace s mobilním telefonem během výuky

-aktivní použití mobilu bez vědomí učitele

Sankce: napomenutí třídního učitele, při opakovaném porušení
důtka třídního učitele, následně důtka ředitele školy a snížený stupeň z
chování

2) Kyberšikana
(počítače, mobilní telefon)

- zneužití počítače nebo mobilního telefonu během výuky k poškození
jiné osoby

- útok na jinou osobu s použitím počítače či mobilního
telefonu během výuky a přestávek

Sankce: dle závažnosti důtka třídního učitele, důtka
ředitele školy, při opakování nebo závažnějším jednání snížený stupeň z chování

3) Šikana

- slovní útok, vyhrožování, přezdívky, zesměšňování

- použití či přisvojení si, zničení cizí věci

- fyzická agrese

- šikana učitele

Sankce: podle závažnosti důtka třídního učitele nebo
ředitele školy; při opakování či větší závažnosti snížený stupeň z chování

4) Návykové látky

Sankce:

- přinesení legální návykové látky do školy nebo na školní
akci (tabákové výrobky, alkohol, elektronické cigarety) důtka třídního učitele,
při opakování důtka ředitele školy

- přinesení zakázané návykové látky do školy nebo na školní akci
(marihuana a jiné) druhý stupeň z chování

- požití návykové látky během vyučování, školních akcí,
čekání na výuku dle závažnosti důtka ředitele školy až druhý stupeň z chování,
hlášení OSPOD

- distribuce návykové látky v areálu školy dle závažnosti
druhý až třetí stupeň chování, hlášení OSPOD

- veškeré aktivity žáků s návykovými látkami podléhají také
oznámení PČR

5) Krádeže

- krádeže v areálu školy, na akcích školy dle hodnoty
zcizeného předmětu či opakování přestupku

Sankce: důtka třídního učitele až druhý stupeň z chování

6) Vandalismus

- poškození majetku školy

- poškození majetku spolužáka

- poškození majetku učitelů a provozních zaměstnanců

Sankce: dle závažnosti přestupku, opakování, úmyslu, hodnotě
poškozené věci napomenutí třídního učitele až důtka ředitele školy, nahrazení
škody

7) Neplnění
povinností a špatná pracovní morálka

- zapomenutí žákovské knížky

- zapomenutí domácího úkolu

- zapomenutí pomůcky do výuky

- úmyslné zatajení ŽK, odmítnutí vydání

- nevhodné chování

- odmítání pracovat

Sankce: za čtvrtletí dle počtu zápisů v žákovské knížce
zapomínání:

10 -19 zapomenutí -napomenutí třídního učitele

20 - 29 zapomenutí
- důtka třídního učitele

30 a více zapomenutí
- důtka ředitele školy

Při úmyslném jednání bude udělena vyšší sankce dle
závažnosti.

1 případ napomenutí třídního učitele

2 - 3 případy důtka třídního učitele

opakované jednání důtka ředitele školy, snížený stupeň z
chování

8) Vulgarita

- vulgární napadení spolužáka, vulgární vyjadřování

Sankce: dle závažnosti napomenutí třídního učitele až důtka
třídního učitele,

vulgarita vůči učiteli důtka ředitele školy až snížený
stupeň z chování

9) Přepsání známky v
žákovské knížce

Sankce: důtka ředitele školy, při opakování snížený stupeň z
chování

10)Absence

- omluvená absence nad 100 hodin za pololetí konzultace s
rodiči o případné nutnosti

doložit potvrzení od lékaře.

- omluvená absence nad 150 hodin nebo nad 50% v jednom
předmětu za pololetí po

projednání v pedagogické radě ředitel školy rozhodne o
případném komisionálním přezkoušení

- neomluvená absence do 3 hodin důtka ředitele školy

- neomluvená absence 3 - 9 hodin druhý stupeň z chování

- neomluvená absence 10 hodin a více třetí stupeň z chování

- skryté záškoláctví nebo prokázané záškoláctví projednání s
rodiči nebo kurátorem pro děti a

mládež, hlášení OSPOD

- omluvenky typu nevolnost, střevní potíže či bolest hlavy,
břicha nesmí tvořit víc než 30% veškeré absence (do 30 hodin)

- omluvenky typu rodinné důvody maximálně 2 dny za pololetí

G)
Pravidla
pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Obecná ustanovení

Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním,
základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám
jako statutární orgán školy tuto směrnici.

Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst.
(2) školského zákona. Směrnice je umístěna na webových stránkách školy a na
přístupném místě ve škole podle § 30 školského zákona, prokazatelným způsobem s
ním byli seznámeni zaměstnanci, žáci (studenti) školy a byli informováni o jeho
vydání a obsahu zákonní zástupci nezletilých dětí a žáků.

OBSAH

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků
vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla
pro sebehodnocení žáků,

II. Stupně hodnocení prospěchu a chování
v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení,

III. Podrobnosti o komisionálních a
opravných zkouškách,

IV. Způsob získávání podkladů pro
hodnocení, zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v
případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a
klasifikace,

V. Pravidla chování žáků

VI. Způsob hodnocení žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami.

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování
ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení
žáků,

1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, studenti,
zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým
žákům a studentům plní vyživovací povinnost byly včas informovány o průběhu a
výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta.

2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první
pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je
vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo
kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se
souhlasem školské rady.

4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo
klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která
hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce
žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke
střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy
o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.

6. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník,
pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí
o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval.

7. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní
docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen,
povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho
dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

8. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a
kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo
studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze
školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní
důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská
opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo
třídní učitel. Ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného
zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo
vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo
studenta ze školy nebo školského zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení
stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na
dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty
dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním
nebo vnitřním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o
jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v
případě, že splnil povinnou školní docházku.

9. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo
studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za
závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

10. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka či studenta
rozhodne ředitel školy nebo školského zařízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o
provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne,
kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění
je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém
rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák nebo student přestává být
žákem nebo studentem školy nebo školského zařízení dnem následujícím po dni
nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den
pozdější.

Základní vzdělávání

1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo
na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v
pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev
lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně
úspěšnou práci.

2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo
na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy
udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za
déletrvající úspěšnou práci.

3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze
podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy.

5. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení
důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po
projednání v pedagogické radě.

6. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení
pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody
prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

7. Udělení pochvaly ředitele školy a uložení napomenutí nebo
důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele školy se
zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

8. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí
ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za
první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního
pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí
nehodnotí.

9. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého
pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým
vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno
opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího
ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního
stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci
druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

10. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí
ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za
druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního
roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší
ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

11. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti
hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode
dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních
dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků
hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský
úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí
komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení
žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní
inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka
týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel
školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad,
dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30
odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský
úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků
vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů
ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost
ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na
žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného
lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to,
zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

12. Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do
střídavé výchovy rodičů,
plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách,
vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k
tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při
hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola,
která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou
školou.

Pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků,
posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.

2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi
vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

3. Chybu je přirozená součást procesu učení.
Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami
opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být
doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

5. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

- co se mu daří

- co mu ještě
nejde, jaké má rezervy

- jak bude
pokračovat dál

6. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a
výsledky.

7. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení
(hodnocení žáka pedagogem), ale má
pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

8. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede
sebehodnocení v oblasti:

- zodpovědnost

- motivace k učení

- sebedůvěra

- vztahy v třídním kolektivu.

9. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití
klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení,

1. Stupně hodnocení
chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně
předem stanovených kritérií

1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v
případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 - velmi dobré,

b) 2 - uspokojivé,

c) 3 - neuspokojivé.

Příklad, který je možno upravit podle podmínek a potřeb
školy:

Stupeň 1
(velmi dobré):
žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení
vnitřního řádu školy. Méně závažných
přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a
snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2
(uspokojivé):
chování žáka je v rozporu s pravidly chování
a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku
proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně
dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele
dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy,
ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3
(neuspokojivé):
chování žáka ve škole je v příkrém rozporu
s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti
vnitřnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo
bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně
vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští
dalších přestupků.

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a
nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě
použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 - výborný,

b) 2 - chvalitebný,

c) 3 - dobrý,

d) 4 - dostatečný,

e) 5 - nedostatečný.

3. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání
žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby
byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným
výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým
vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení
přístupu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují
jeho výkon.

4. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl (a) s
vyznamenáním,

b) prospěl (a),

c) neprospěl (a)

d) nehodnocen (a).

5. Žák je hodnocen stupněm

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných
předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení
stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech
povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je
hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo
kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel
hodnocení žáků podle § 14 odst. 2 vyhlášky,

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm
prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm
prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z
něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z
povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního
pololetí.

6.Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice
povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za
závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon.

7. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých
předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat
i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro
základní vzdělávání.

8. Stupně
hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně
předem stanovených kritérií

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí
do tří skupin:

- předměty s převahou teoretického zaměření,

- předměty s převahou praktických činností a

- předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného
zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována
především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených
kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

8.1. Klasifikace ve vyučovacích
předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové,
společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech
s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov
hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných
poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah
získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při
řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských
a přírodních jevů a zákonitostí,

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a
tvořivost,

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost
ústního a písemného projevu,

- kvalita výsledků činností,

- osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací
výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a
zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává
požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje
osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při
výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho
projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný
a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou
kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné
texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a
zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované
intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších
podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení
teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí.
Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje
logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti,
přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných
nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen
samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si
požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery.
Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje
nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele
korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení
teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí
hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku
správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a
písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V
kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický
projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat
podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si
požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných
intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky.
V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických
úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení
jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není
tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti,
přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu
se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky
a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké
těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a
úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované
intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování
osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů
se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí
nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost
v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném
projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita
výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné
nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně
studovat.

8.2 Klasifikace
ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní
vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.

Při klasifikaci v předmětech uvedených
v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních
osnov se hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým
činnostem,

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí
účelných způsobů práce,

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických
činnostech,

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v
praktických činnostech,

- kvalita výsledků činností,

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku
na pracovišti,

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci a péče o životní prostředí,

Výchovně vzdělávací
výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu
kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá
získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává
pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá
postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou
bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje
pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá
suroviny, materiál, energii. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a
k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá
získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává
samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby.
Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku.
Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se
o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se
dopouští malých chyb.Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k
praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané
teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se
dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele.
Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště
v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé
míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je
schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. Překážky v práci
překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu
kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při
praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech,
dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů
práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné
nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o
pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání
surovin, materiálů a energie. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu
kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit
získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech,
dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky
jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané
ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na
pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu
životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie..

9. 3 Klasifikace
ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební
výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném
uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke
zdravotnímu stavu.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného
zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a
jejich tvořivá aplikace,

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování
ve vlastní činnosti,

- kvalita projevu,

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice
ostatní společnosti,

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka
všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky
se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě,
samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků
osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je
esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný.
Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní
zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní
vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na
základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v
individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen
menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené
vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o
estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus,
brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a
pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním
projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a
dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele.
Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v
požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho
schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami.
Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí
učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně
svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5
(nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností
je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu.
Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem
o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

10. Zásady pro
používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií

10.1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na
vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání
v pedagogické radě.

10.2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími
ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do
slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným
způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

10.3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po
projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do
klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

10.4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel
školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v
jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím
programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl
zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního
vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku.
Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji,
ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho
výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení,
jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky
vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny
předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

10.5. Zásady pro
vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

Prospěch


Ovládnutí učiva

1 - výborný

ovládá bezpečně

2 - chvalitebný

ovládá

3 - dobrý

v podstatě ovládá

4 - dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

neovládá

Myšlení

1 - výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 - chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 - dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 - dostatečný

nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Vyjadřování

1 - výborný

výstižné a poměrně přesné

2 - chvalitebný

celkem výstižné

3 - dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 - dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky
odpovídá nesprávně

Celková aplikace
vědomostí

1 - výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností,
pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 - chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů,
dopouští se jen menších chyb

3 - dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno
překonává potíže a odstraňuje chyby

4 - dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Aktivita, zájem o učení

1 - výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 - chvalitebný

učí se svědomitě

3 - dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 - dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování

1 - velmi dobré

Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního
řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však
přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními
vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům
slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně
závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští
dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje
bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly
slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu
nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných
osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.
Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

10.6 Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých
předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat
i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro
základní vzdělávání.

11. Způsob
hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti
příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých
se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí
pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák
zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např.
bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší
slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce
s ostatními vyučujícími.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve
třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení
žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby
prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní
postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných
prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,...).

6. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy,
formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební
pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

III. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách,

1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni
základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí
neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného
zaměření, konají opravné zkoušky.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného
školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni
skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k
jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy
žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září
následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího
ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o
konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole.
Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Odlišnosti pro komisionální přezkoušení na základní škole a
pro opravné zkoušky

1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel
školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje
komisi krajský úřad.

2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený
učitel zkoušející školy, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je
ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve
třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo
předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro
základní vzdělávání.

3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o
přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek
přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením,
nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení
prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny
hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové
vysvědčení.

4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává
součástí dokumentace školy.

5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho
předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu
přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel
školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat
opravnou zkoušku.

8. Tato ustanovení se obdobně vztahují také na vzdělávání
žáků nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia, s výjimkami
uvedenými ve vyhlášce o základním vzdělávání v § 1, 2, 4, 5, 7, 8, 22 a 23.

9. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o
správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení,

1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka
i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních
výkonech pro určitou indispozici.

2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků
pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem
stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně
správné a doložitelné.

3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním
žáků, sledováním jeho výkonů a
připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové...),
kontrolními písemnými pracemi, analýzou
výsledků různých činností žáků, konzultacemi s
ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

4. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého
předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní
zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního
období.

Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního
období z látky celého tohoto období.

Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy,
nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je
možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve
zprávě psychologa.

5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace,
klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů,
výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě.
Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí
žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu
při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do
žákovské knížky - současně se
sdělováním známek žákům.

6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel
rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých
obdobích.

7. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25
minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní
vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou
žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

8. Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé
klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost
celkové klasifikace žáka i způsob
získání známek (ústní zkoušení,
písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního
období předá tento klasifikační přehled
zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

9. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního
katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z
jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka,
jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje
příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské
léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí
škola při instituci, kde byl žák
umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech
na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky,
jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z
klasifikace za příslušné období.
Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal
a které byly sděleny rodičům.

12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich
chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15.
dubnu.

13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí
ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o
klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové
klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v
náhradním termínu apod.

14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování
žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a
druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na
třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou rodiče písemně
zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou
vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení
chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje
rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

17. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných
nebo grafických prací, vyučující tyto
práce uschovávají po dobu, během které
se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok
včetně hlavních prázdnin, v případě
žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými
zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné
práce musí být předloženy všem žákům a
na požádání ve škole také rodičům.

18. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu,
zejména - neklasifikují žáky ihned po
jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí
dopisovat do sešitů látku za dobu
nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj
informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, - učitel
klasifikuje jen probrané učivo,
zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí
mít žáci dostatek času k naučení,
procvičení a zažití učiva. - prověřování znalostí provádět až po dostatečném
procvičení učiva.

19. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní
vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a
klasifikace žáka a způsobu získávání
podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného
poradce) na pedagogické radě.

20. Klasifikace chování

a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s
učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel
po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží,
mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro
klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně
dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období).

b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a
rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží
pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou
následující:

Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování
a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští
ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby
napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly
chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku
proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných
přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších
přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a
zdraví svoje, nebo jiných osob.

Stupeň 3
(neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného
chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo
provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova, nebo bezpečnost a zdraví jiných
osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.
Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

V. Pravidla chování žáků

1. Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům
školy, dbá pokynů pedagogických pracovníků, dodržuje školní řád, řády odborných
učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob.

2. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin
a účastní se činností organizovaných školou. Účast na vyučování
nepovinných předmětů a docházka do
zájmových kroužků, do školní družiny a školního klubu je pro přihlášené žáky
povinná. Odhlásit se může vždy ke konci pololetí.

3. Žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a oblečen.

4. Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně,
udržuje své místo, třídu i ostatní školní
prostory v čistotě a pořádku, chrání školní i soukromý majetek před poškozením; nosí do školy
učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.

5. Před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů
neopouštějí školní budovu bez vědomí
vyučujících. V době mimo vyučování žáci
zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem.

6. Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou
zakázány všechny činnosti, které jsou
zdraví škodlivé (např. kouření, pití
alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých látek).

7. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin
nebo pokynů vyučujících.

8. Pokud se žák nemůže zúčastnit výuky, jeho nepřítomnost
omlouvají rodiče do 3 dnů písemně nebo telefonicky a po návratu do školy
písemně na omluvném listu v žákovské knížce. Informaci o uvolnění z předem známých důvodů podávají
rodiče písemně třídnímu učiteli. Odchod žáka z vyučování před jeho
ukončením je možný pouze se souhlasem učitele hodiny (max. na jednu hodinu)
nebo se souhlasem třídního učitele (na více hodin) na základě písemné žádosti
rodičů. Škola v odůvodněných případech může po rodičích žáka požadovat, aby
omluvenka žákovy absence byla doložena
lékařským potvrzením.

10. Žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování.

11. Žák má právo na ochranu před jakoukoli formou
diskriminace a násilí, má právo vzdělání a na svobodu myšlení, projevu,
shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních
psychohygienických podmínek, má právo být seznámen se všemi předpisy se vztahem
k jeho pobytu a činnosti ve škole. Každý úraz nebo vznik škody, ke kterému
došlo v souvislosti s činností školy hlásí bez zbytečného odkladu vyučujícímu,
třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy.

12. Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a
mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Cenné předměty,
včetně šperků a mobilních telefonů po dobu pobytu ve škole neodkládají, pouze
pokud k tomu mají vyčleněná místa k tomu určená, to jest osobní
uzamykatelné skříňky, případně na pokyn vyučujících, kteří je po stanovenou
dobu přeberou do úschovy a zajistí jejich bezpečnost.

VI. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami.

1. Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími
potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo
sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů
mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné
postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.
Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí
zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění
při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně
kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní
výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka
řízení o udělení azylu na území České republiky.

2. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími
potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i
klasifikaci a hodnocení.

3. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují
doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a
hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání
podkladů.

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy
o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.

5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností
volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a
na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po
předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou
vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a
podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má
žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého
počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

7. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením
pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat,

8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně
projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je
respektován.

9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní
výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto
jednostranného zdůrazňování chyb.

9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a
žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud
není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

Závěrečná ustanovení

1. Kontrolou
provádění ustanovení této směrnice je statutárním orgánem školy pověřen zaměstnanec:
Mgr. Vladimír Srb

2. O
kontrolách provádí písemné záznamy

3. Směrnice
nabývá účinnosti dnem: 1. 9. 2016

4. Zaměstnanci
školy s tímto řádem byli seznámeni na provozní poradě dne 31. 8. 2016.

5. Žáci
školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli ve dnech 1. 9. 2016, seznámení je zaznamenáno v třídních knihách.

Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy
informací v žákovských knížkách, řád je pro ně zpřístupněn v hale školy a na
webových stránkách školy.

H)
Závěr

Žákovské desatero

1) Vstoupil jsi
- pozdrav.
2) Odcházíš - rozluč se.
3) Chceš-li - řekni prosím.
4) Dostaneš-li - řekni děkuji.
5) Používej i ostatní kouzelná slova, která k sobě lidi
přibližují.
6) Nikoho nebij - jen slaboši a zbabělci si musí dokazovat
svoji sílu.
7) Nenič - každá věc, která posloužila tobě, může posloužit
i druhému.
8) Netrap se - všechny dveře jsou zde otevřené, proto se
přijď rozdělit o každou radost

i bolest.
9) Mluv pravdu - lež a pomluva mezi slušné lidi nepatří.
10) Važ si sám sebe - v životě je důležité znát svoji cenu.

Příloha č.1 GDPR

Doplnění textu na straně 5-6,

B) Organizace práce zaměstnanců školy

1. Všeobecná ustanovení pro
zaměstnance školy

s) ve smyslu evropského nařízení
ke GDPR zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím data, údaje a osobní
údaje a zaměstnanců školy, citlivé osobní údaje, informace o zdravotním stavu
dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského
zařízení a školního
poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku, shromažďovat pouze nezbytné
údaje a osobní údaje, bezpečně je ukládat a chránit před neoprávněným
přístupem, neposkytovat je subjektům, které na ně nemají zákonný nárok,
nepotřebné údaje vyřazovat a dál nezpracovávat.

V Novém Rychnově dne 25. 5.
2018 ředitel školy: Mgr.
Vladimír Srb